Foto: Shutterstock
Naklíčené rastlinky predstavujú výborný spôsob, ako našu stravu zlepšiť výživovo aj chuťovo. Klíčky a výhonky strukovín sú skvelým zdrojom ľahko stráviteľných bielkovín. Vo všetkých klíčkoch je veľa vlákniny, makroživín a je to aj super zdroj chlorofylu.
Navyše hrsť semien, obilnín či strukovín takmer nič nestojí a aby naklíčili, potrebujú len trochu vášho času a starostlivosti. Odvďačia sa vám skvelou chuťou v šalátoch aj hlavných jedlách.
Drobné fazuľky mungo majú najčastejšie olivovozelenú farbu, ale pestujú sa aj žlté a červenkasté odrody. V Indii a v Ázii je to jedna z najvyužívanejších strukovín.
Z ich múky sa vyrábajú ázijské sklenené rezance. Z mletej fazule sa zas pripravujú vyprážané placky. Lúpané žlté mungo sa v ajurvédskej kuchyni odporúča ako detoxikačná potravina. A fazuľové klíčky a výhonky nájdete takmer v každom ázijskom šaláte.
Ako si doma naklíčiť fazuľu mungo
Tu sú tri základné typy klíčenia: na svetle, v tme, na vate. Podstatné je to, či majú byť výsledkom klíčky, výhonky alebo drobné lístky. Pravidlá klíčenia sú jednoduché. Odmerané množstvo semien (strukovín alebo obilnín) nasypeme do nádoby, zalejeme studenou vodou a necháme namočené cez noc.Na druhý deň potom semienka prepláchneme čistou vodou a vložíme do nádoby na klíčenie. V tej ich opäť prepláchneme, aby bolo všetko navlhčené, nadbytočnú vodu necháme odtiecť. Dôležité je pravidelné preplachovanie dvakrát denne. Napríklad ráno pred odchodom do práce a večer, keď sa vrátime domov.
Už za jeden deň pri teplote 18 stupňov semienka vyženú klíčky a o pár dní vyrastú krehké výhonky. Spotrebovať by sme ich mali skôr, ako sa objavia drobné korienky.
Vypestujte si vlastné mungo klíčky a potom vyskúšajte tieto recepty:
Teplý šalát na posilnenie imunity (fotorecept)
Avokádový toast s mungo fazuľkou
Šalát s pečenými sardinkami (videorecept)
Cestovinový šalát s klíčkami mungo (fotorecept)
Šalát z naklíčenej fazule mungo
Kórejský šalát z mungo výhonkov
Mám otázku, zda je stejně velké nebezpečí vzniku mikroorganismů typu prvoků i doma, nebo to podpořila velkovýroba klíčků - nejspíš kontaminací a následnou úporností ve velkém rozsahu velkovýrobních ploch? A nebo to byla jen špatná technologie a všude čisto?
Nakličujem si mungo už roky, nie veľmi často, ale tak raz mesačne a je to v pohode, klíčky mi chutia.:)
Ve velkopěstitelně stejně jako doma, když mají mikroorganismy v hodné prostředí a teplotu tak se množí. Vzpomeň na pokus ze základní školy nechat ve sklenici trochu sena ve vodě a po pár dnech pod mikroskopem byla vidět voda oživená prvoky , zejména populární trepkou ocasatou. Jejich účinek na okolní prostředí je přímo závislý na koncentraci, např. počtu jedinců/ml resp. v jedné kapce pod mikroskopem. Čistá voda je dostatečně naředí doma prakticky zadarmo a v pěstírně za provozní náklady. A pak už záleží jako při všem na dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů.
Určitě je nevhodné resp. nebezpečné používat pro potravinářské účely osivo, které bývá preventivně ošetřeno proti chorobám a škůdcům nebo přípravky na podporu klíčivosti a růstu. S tou kontaminací si jistý nejsem, spíše to bylo nečistým prostředím následkem nedostatečné výměny vody.
Děkuji za odpověď, názornou. Zvířátka jsou rychlá jako blesk. Mně teď stačí octomilky, ty když se vyrojí, je jich rázem přesila a nemíní se jen tak vzdát.
Ak môżem poradiť..
daj do prázdnej rúry na pečenie na noc kastrôlik s dobre cukrovou vodou. Dvierka nechaj otvorené. Ráno ich opatrne zatvor a zapni rúru. A drozofily sa upečú. :)))